HBOT: Zlepšení sportovního výkonu

Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) je inovativní metoda, která spočívá v dýchání čistého kyslíku v tlakové komoře, což zvyšuje množství kyslíku v tkáních těla. Tato inovativní terapie získala popularitu mezi špičkovými sportovci, včetně NFL quarterbacka Toma Bradyho, basketbalové hvězdy NBA LeBrona Jamese a MMA bojovníka Georgese St-Pierra, jako nástroj pro zlepšení výkonu. V tomto článku se budeme zabývat výhodami HBOT pro špičkové sportovce a poskytneme reálné příklady sportovců, kteří tuto terapii využívají nebo ji využívali ve svůj prospěch.¨

Rychlejší regenerace

Jednou z hlavních výhod HBOT je rychlejší regenerace po intenzivní fyzické námaze nebo zraněních. Zvýšený tlak v komoře umožňuje kyslíku rozpustit se do krevní plazmy a dosáhnout tkání těla, podporujíc hojení a snižující hladiny svalových enzymů (CK, LDH). Studie z roku 2019 ukázala, že HBOT významně snížila hladiny svalových enzymů a zmírnila intenzitu bolesti, což je pro vrcholové sportovce velmi prospěšné.

Zrychlené hojení zranění

HBOT může pomoci snížit dobu, kterou sportovci musí strávit mimo hřiště nebo kurt kvůli zraněním. Díky vyšší koncentraci kyslíku v krevní plazmě jsou daleko lépe okysličena i místa, která jsou během zranění prokrvena jen velmi málo. Krevní plaza se totiž dostane i do míst kam červené krvinky s kyslíkem často nedoputují a pomůže tak sportovci vrátit se rychleji zpět do tréninku.

Prevence zranění

Prevence zranění je další oblast, kde se HBOT ukazuje jako slibná pomůcka. Snížením zánětu a podporou regenerace tkání může HBOT pomoci předcházet zraněním. Studie zveřejněná v Scientific Reports zjistila, že HBOT může snížit zánět a zlepšit regeneraci svalů u zvířat, což naznačuje, že HBOT by mohl být užitečným nástrojem pro sportovce, kteří chtějí snížit riziko zranění.

Zlepšená funkce mitochondrií

Mitochondrie jsou známy jako "elektrárny" buňky, které produkují většinu energie potřebné buňkami těla k fungování. Hrají klíčovou roli ve sportovním výkonu, protože jsou nezbytné pro svalovou kontrakci a aerobní metabolismus. Výzkum ukázal, že HBOT může zlepšit funkci mitochondrií a zvětšit jejich objem, což vede ke zvýšené produkci ATP.

Zlepšení mentální koncentrace

Zlepšení kognitivního výkonu sportovce je prospěšné, protože úspěšná účast ve sportu vyžaduje soustředění, pozornost a intenzitu, stejně jako kondici. Bylo prokázáno, že hyperbarická oxygenoterapie zlepšuje pozornost, soustředění a rychlost zpracování informací. Sportovci uvádějí, že se cítí bystřejší, soustředěnější a lépe schopni rychle myslet a reagovat.

Reálné příklady sportovců využívajících HBOT

Mnoho známých sportovců přijalo HBOT jako součást svých tréninkových a zotavovacích rutin. Tiger Woods, Drew Brees, Georgese St-Pierra, Novak Djokovič, Usain Bolt a Tom Brady jsou jen někteří příklady sportovců, kteří hlásili výhody jako rychlejší zotavení ze zranění, zvýšenou energii a zlepšenou mentální koncentraci.

Michael Phelps, nejvíce vyznamenaný olympionik všech dob, je také zastáncem HBOT. Do svého režimu začlenil hyperbarické komory, aby pomohl zlepšit svůj výkon a regeneraci. Phelps údajně používal hyperbarické komory od olympijských her v roce 2004 v Athénách.

Závěrem, hyperbarická oxygenoterapie se stává stále populárnější mezi špičkovými sportovci jako prostředek ke zlepšení výkonu a zrychlení regenerace po zranění. Věda podporuje její výhody a skutečné příklady sportovců používajících tuto léčbu demonstrují její potenciál. Je tedy dost pravděpodobné, že se ve světě profesionálního sportu bude používat čím dál tím více.

Zdroje:

• Chen, C. Y., Chou, W. Y., Ko, J. Y., Lee, M. S., & Wu, R. W. (2019). Early Recovery of Exercise-Related Muscular Injury by HBOT. BioMed research international, 2019, 6289380. https://doi.org/10.1155/2019/6289380
• Woo, J., Min, J. H., Lee, Y. H., & Roh, H. T. (2020). Effects of Hyperbaric Oxygen Therapy on Inflammation, Oxidative/Antioxidant Balance, and Muscle Damage after Acute Exercise in Normobaric, Normoxic and Hypobaric, Hypoxic Environments: A Pilot Study. International journal of environmental research and public health, 17(20), 7377. https://doi.org/10.3390/ijerph17207377